Už je to pár dnů, no dobře.. Tak pár týdnů... co jsem se rozhodla, že si prohlédnu starší články, podívám se, co tu mám za (ne)zajímavé a (ne)originální věci. Moje výsledky byly velmi zajímavé. (Přiznám se, že jsem články nepromazávala, jen jsem někde poupravila formátování a částečně i nalezené chyby)..
V květnu to bude rok, kdy jsme úspěšně složila zkoušku dospělosti, tedy maturitu na Střední pedagogické škole. V květnu to bude rok, kdy jsme vytvořila svojí maturitní práci z výtvarné výchovy... A v květnu to bude rok, kdy jsem den před maturitou lítala po Praze, v den maturity jsem dostala nádhernou květinu a den po ní jsem byla na výletě (tedy... pro mě to byl výlet).
A také to bude rok, co jsem slíbila, že zveřejním svojí maturitní práci. Ale ať jsem koukala jak jsem chtěla, nezveřejnila jsem to. Jsem velmi šikovná, že ano?? Ech, každý někdy zapomene, že slíbil, že vydá nějaký článek, něco nakreslí (samozřejmě, že si to slíbí jen sám sobě), ale nakonec ho buď:
a) přepadne lenost - což se stává v mnoha případech
b) bude roztěkaný - to je možná můj případ.. Byla jsem roztěkaná a zapomněla jsem
c) zapomene - a to strejda Alzheimer není mým strýcem....
To třetí je nejpravděpodobnější, ale povětšinou se všechno prolíná dohromady... Postupem času, kdy máme stále více věcí na práci (v té době to pro mě byla maturita) jsem byla roztěkaná, protože jsem nevěděla co dříve (samozřejmě, že jsem to věděla - prioritou pro mě byly otázky z výtvarné výchovy, i když jsem věděla, že budu mít ech... za jedna), byla jsem líná cokoliv dělat a pak jsem prostě zapomněla. Ale tak stane, se...
A tak, po necelém roce přináším několik fotografií, které znázorňují, jak probíhala příprava mé maturitní práce z výtvarné výchovy a jak vypadal konec. Příjemnou podívanou (vím, že fotky nejsou kvalitní a některé jsou vážně velmi špatné,ale až teď si uvědomuji, že jsem to mohla vyfotit mnohem lépe a působivěji..)
Jako první bylo docela důležité sehnat všechny potřebné pomůcky.. Musím uznat, že sehnat velké barevné A1 tak, aby z nich šlo tvořit, to chtělo velké úsilí a mnoho návštěv různých kreativních krámků. Bohužel ve většině mi nabízeli barevné čtvrtky, ale ty mají moc velkou gramáž na to, aby se z nich dalo skládat origami. Ale nakonec jsem přeci jen potřebné papíry sehnala. Další byla obyčejná tužka, guma, pravítko, nůžky, nožík, malé barevné papíry, krepový papír, koule - takové ty polystyrenové, různé velikosti a kokosové vlákno. Určitě i tavnou pistoli, náplně, lepidlo (hekules i tuhé kores), špejle, mašli, provázek. A samozřejmě i chuť něco dělat a šikovné ručičky :)
Dalším krokem bylo si načrtnout, jak to asi tak bude vypadat. Tuším, že nákresy ještě někde budu mít, ale mírně o tom pochybuji, spíše už jsou někde zpracované (jako modul v nějakém origami - recykluji)... Mmm.. představte si A4 papír, na kterém jsou čmárance, které nikomu nedávají smysl, jen vy se v tom vyznáte ... Tak takhle nějak to vypadalo :D
Pro mě to nebylo nijak náročné, jediné, co mě štvalo bylo, že jsme se o prostor dělili s lyceem. Bohužel nebrali ohledy na naše rozpracované díla ... Brr.. ještě, že je to již za námi.
A výsledek? Jen doladit detaily ... Mm.... Ani jedna nemá obličej - jednoduché ... Ty oči se mi vůbec nelíbily a neslušelo jim to.
Co mě na výstavě trochu štvalo, tak když se tam šli podívat školky, dovolili jim sahat na všechno! To mě naštvalo! Protože jsem pak našla kousky svého maturitního díla u sekretářky... Myslela jsem si, že puknu vzteky. Ale už je to za mnou, nic se mi neztratilo (tedy až na pár motýlků, kteří mi byli odcizeni), ale je to už za mnou, rodinka mi teď sídlí doma :) Ale byly to příjemné 3 měsíce (s tím, že týdně jsme na svých maturitních pracích strávili cca 3,5 hodin, do toho jsme měly i nějaké to volno... Takže tak ani ne dva měsíce... Ale bylo to příjemné trávení času :))
Bylo to vážně super, protože naproti mně seděla moje spolužačka, se kterou jsme si svá díla obdivovaly, říkaly jsme si, co bychom tam mohly přidat, dodělat, nebo ubrat (kreslila vlky suchým pastelem a bylo to velmi povedené a mně se to hrozně moc líbilo!!) ... Trochu mi to chybí, ale musím říct, že bych neměnila.. Vůbec bych neměnila to, co mám teď :) Mm...
Tak a tímto jsem splnila svůj zapomenutý článek :D
A také to bude rok, co jsem slíbila, že zveřejním svojí maturitní práci. Ale ať jsem koukala jak jsem chtěla, nezveřejnila jsem to. Jsem velmi šikovná, že ano?? Ech, každý někdy zapomene, že slíbil, že vydá nějaký článek, něco nakreslí (samozřejmě, že si to slíbí jen sám sobě), ale nakonec ho buď:
a) přepadne lenost - což se stává v mnoha případech
b) bude roztěkaný - to je možná můj případ.. Byla jsem roztěkaná a zapomněla jsem
c) zapomene - a to strejda Alzheimer není mým strýcem....
To třetí je nejpravděpodobnější, ale povětšinou se všechno prolíná dohromady... Postupem času, kdy máme stále více věcí na práci (v té době to pro mě byla maturita) jsem byla roztěkaná, protože jsem nevěděla co dříve (samozřejmě, že jsem to věděla - prioritou pro mě byly otázky z výtvarné výchovy, i když jsem věděla, že budu mít ech... za jedna), byla jsem líná cokoliv dělat a pak jsem prostě zapomněla. Ale tak stane, se...
A tak, po necelém roce přináším několik fotografií, které znázorňují, jak probíhala příprava mé maturitní práce z výtvarné výchovy a jak vypadal konec. Příjemnou podívanou (vím, že fotky nejsou kvalitní a některé jsou vážně velmi špatné,ale až teď si uvědomuji, že jsem to mohla vyfotit mnohem lépe a působivěji..)
Jako první bylo docela důležité sehnat všechny potřebné pomůcky.. Musím uznat, že sehnat velké barevné A1 tak, aby z nich šlo tvořit, to chtělo velké úsilí a mnoho návštěv různých kreativních krámků. Bohužel ve většině mi nabízeli barevné čtvrtky, ale ty mají moc velkou gramáž na to, aby se z nich dalo skládat origami. Ale nakonec jsem přeci jen potřebné papíry sehnala. Další byla obyčejná tužka, guma, pravítko, nůžky, nožík, malé barevné papíry, krepový papír, koule - takové ty polystyrenové, různé velikosti a kokosové vlákno. Určitě i tavnou pistoli, náplně, lepidlo (hekules i tuhé kores), špejle, mašli, provázek. A samozřejmě i chuť něco dělat a šikovné ručičky :)
Dalším krokem bylo si načrtnout, jak to asi tak bude vypadat. Tuším, že nákresy ještě někde budu mít, ale mírně o tom pochybuji, spíše už jsou někde zpracované (jako modul v nějakém origami - recykluji)... Mmm.. představte si A4 papír, na kterém jsou čmárance, které nikomu nedávají smysl, jen vy se v tom vyznáte ... Tak takhle nějak to vypadalo :D
Pro mě to nebylo nijak náročné, jediné, co mě štvalo bylo, že jsme se o prostor dělili s lyceem. Bohužel nebrali ohledy na naše rozpracované díla ... Brr.. ještě, že je to již za námi.
 |
| Začátek.... |
 |
| Už mají i hlavy - moje rodina |
Jednotlivé postavy: Dvě roztomilé dcerušky a mamka s taťkou
Dokončení detailů - ti pesani mi dali zabrat, ale výsledek... Pro mě velmi dokonalé
A výsledek? Jen doladit detaily ... Mm.... Ani jedna nemá obličej - jednoduché ... Ty oči se mi vůbec nelíbily a neslušelo jim to.
 |
| Moje konečná práce - i se zavěšenými motýlky |
 |
| Detail |
Bylo to vážně super, protože naproti mně seděla moje spolužačka, se kterou jsme si svá díla obdivovaly, říkaly jsme si, co bychom tam mohly přidat, dodělat, nebo ubrat (kreslila vlky suchým pastelem a bylo to velmi povedené a mně se to hrozně moc líbilo!!) ... Trochu mi to chybí, ale musím říct, že bych neměnila.. Vůbec bych neměnila to, co mám teď :) Mm...
Tak a tímto jsem splnila svůj zapomenutý článek :D
Žádné komentáře:
Okomentovat
Miluji život, protože mi dal tebe. Miluji tebe, protože ty jsi můj život - John Lennon